• Udržování tradice a historie školství
• Kvalifikovaní pedagogové , velmi často vzdělaní i pro nápravu vývojových poruch dítěte
• Klidné, přátelské, přehledné a téměř rodinné prostředí
• Všichni se navzájem dobře znají
• Téměř každodenní kontakt s rodiči umožňuje lepší spolupráci
• Škola je otevřená vůči rodičům či veřejnosti
• Spojené ročníky nejsou překážkou kvalitního vzdělávání, starší si občas něco zopakují s mladšími, mladší se něco jen tak mimochodem naučí od starších
• Nižší počet žáků ve třídě umožňuje respektování individuálních možností a potřeb každého žáka
• Možnost upravit tempo výuky podle stupně vývoje a potřeb žáků
• Výborné vybavení didaktickou technikou, PC
• Kolektiv ve třídě složený ze žáků různých věkových skupin má nezanedbatelný výchovný vliv
• V menší třídě je o dětech větší přehled, v takovém kolektivu se prakticky nevyskytuje šikana či jiné negativní jevy včetně návykových látek a drog
• V prostředí malé školy se daří úspěšněji předcházet sociálně patologickým jevům
• Pozitivní atmosféra ve škole a skutečnost, že užíváme jen výjimečně kázeňských postihů
• Bezproblémové vztahy v menším učitelském kolektivu, tato kladná atmosféra se pak přenáší také na žáky
• Výhody jsou v samotném výchovně vzdělávacím procesu, který je v menším počtu dětí mnohem variabilnější
• Spojené ročníky svojí podstatou nutí žáky k samostatnosti a to z nich činí jedince schopné uspět v mnoha životních situacích
• Žáci mají větší možnost  projevit se
• V menším kolektivu se snáze projeví, odhalí a odstraňují vývojové poruchy dětí
• Menší počet dětí na škole umožňuje pevnější každodenní kontakt s učitelem
• Žáci malotřídních škol mají srovnatelné vzdělávací výsledky se žáky velkých škol a v rozvoji osobnostních vlastností je většinou předčí
• Žáci mají možnost  vzájemně spolupracovat, učit se jeden od druhého, zejména mladší od starších, mají prostor k tomu si pomáhat, tolerovat se
• Vztahy mezi žáky jsou otevřené a pevné
• Zanedbatelný není ani fakt, že žáci nejsou stresováni brzkým ranním vstáváním a dojížděním autobusem
• O děti je postaráno až do odpoledních hodin – školní družina pro všechny děti
• Široká nabídka bezplatných zájmových útvarů
• Úzká spolupráce s mateřskou školou, zřizovatelem a všemi organizačními složkami obce
• Obohacuje společenský, kulturní a sportovní život obce
• Široký záběr nadstandardních mimoškolních aktivit – soutěže, výlety, exkurze…
• Mnoho žáků, kteří získali základní vzdělání v naší malotřídní škole, pokračuje ve studiu na SŠ a VŠ . ( a opravdu jich není málo!)

ZÁKLADNÍ ŠKOLA

První zmínka o vyučování v Dešenicích pochází z roku 1593, kdy je v poznámkové knize farní školy (Vormerkbuch für die Deschenitzer Pfarrschule) uveden kantor, který zároveň vykonával službu kostelníka.

V roce 1756 byl dešenickým učitelem Ignác Esterl. Ten absolvoval normální školu ve Strakonicích a po složení předepsaného atestu jej vrchnost – kníže Karel Josef Palm z Gundelfingen – roku 1779 jmenoval zdejším učitelem. V tom roce navštěvovalo školu 19 žáků, o rok později již 74.

Vyučování probíhalo v domku, který přiléhal k západní straně tehdejšího hřbitova (u kostela), v jediné místnosti, jež sloužila zároveň jako učitelův byt. V roce 1780 již školní třída sloužila jen k výuce a učiteli byla k bydlení vyčleněna vedlejší komora. Ve škole se děti učily i příst a plést.

Roku 1812 byla postavena nová školní budova vedle kamenitých schodů ke kostelu (byl to dům čp. 106, dnes již neexistující). Učitel Esterl zemřel roku 1801 a jeho následovníky byli: Johann Adam Hartl (zemřel 1855), Johann Blechinger ( 1855 – 1871) a Georg Braun. Roku 1823 byla již škola dvoutřídní, 1878 trojtřídní a roku 1894 již čtyřtřídní. V témže roce byla pod vedením stavitele Johanna Fremutha z Dešenice postavena zcela nová školní budova, v níž škola sídlí dodnes, a to nákladem 20.000 zl. Přiškoleny byly obce: Matějovice, Žížnětice a Milence.

Výuka v české menšinové škole začala v dnešní budově mateřské školy v září 1925. Obecní zastupitelstvo se zřízením této školy nesouhlasilo a podalo ještě předtím na svém zasedání 10.července 1925 protest, neboť považovalo zřízení české školy (jak se tehdy psalo školy s československým jazykem vyučovacím) za zbytečné a školu za nedostatečně finančně zabezpečenou. V prvním školním roce navštěvovalo školu 11 žáků a učitelem byl Jaromír Morávek, od roku 1927 Karel Krátký a od roku 1933 J. Vlček. Tato menšinová škola ukončila svou činnost v roce 1938. Počet žáků se pohyboval od 9 do 15.

Školní výuka v češtině byla obnovena v roce 1945 ve školní budově bývalé německé školy. Prvním ředitelem byl Jan Jansta, který však v únoru roku 1946 odešel učit na měšťanku do Nýrska a zdejším ředitelem se stal Jaroslav Pincelner. Poměry ve škole nebyly jednoduché, v budově např. nebylo funkční elektrické osvětlení. Další ředitelé školy byli: Jan Adámek (nastoupil 1951), Karel Votruba ( 1952), Karel Ginsl (1954), Marie Wachtlová, provd. Paumerová (1956). Od roku 1958 do roku 1976 řediteloval v Dešenicích Josef Baštář, jehož vystřídal Jan Bastl. Od té doby působily na místě ředitele školy ženy: Marie Hájková (1980), Alena Černá ( 1988), Marie Chalupská (1996), Mgr. Jindřiška Tischerová ( 1997) a Mgr. Yvona Suchanová (2002). V roce 1945 navštěvovalo školu 79 dětí, v roce 1950 to bylo na 109 dětí, v roce 1960 93 dětí, v roce 1970 58 dětí, v roce 1980 43 dětí. V současné době navštěvuje školu +- 20 žáků.

MATEŘSKÁ ŠKOLA

První záznam o mateřské škole můžeme přečíst z kroniky mateřské školy:

„Po 7  letech byla znovuotevřena mateřská škola v budově č.161, kde byla umístěna již před obsazením pohraničí Němci.“ Bylo zapsáno 42 dětí  a zřízena 2 oddělení – v Dešenicích s 22 dětmi a v Milencích s 20 dětmi. Provoz byl zahájen až 20.11.1945, protože do té doby byla v budově obecná škola. Zpočátku byl správou školy pověřen ředitel  obecné školy. Mateřská škola se osamostatnila v polovině června a ředitelkou se stala Ludmila Mináříková. V Milencích působila učitelka Božena Miňhová.

V prvních měsících byla velmi nízká docházka, rodiče MŠ nedůvěřovali. Situace se zlepšila v jarních měsících,  postupně se podařilo podchytit zájem rodičů.Učitelky s dětmi připravovaly různá vystoupení, významně se podílely na společenském dění v obci.

1.9.1952 bylo zrušeno oddělení v Milencích. Ředitelkou se stala Ludmila Škorpilová, která tuto funkci vykonávala do roku 1973. Ve funkci se postupně vystřídaly D. Heberleinová  (1974), J. Hašková (1975,76), M. Smetanová (1977,78), J. Boublíková (1978 – 87) a od školního roku 1987/88 byla až do sloučení se základní školou (1.1.2003) v této funkci J.Čadová.

V říjnu 1975 byla dokončena přístavba a vznikla 2 oddělení a počet dětí stoupl na 55. Děti byly sváženy z Děpoltic a ze Zelené Lhoty.

Od r.1984 se stal zřizovatelem státní statek. Děti byly sváženy ještě z Hodousic, Hamrů a Hojsovy Stráže.

V roce 1992 po rekonstrukci sociálního zařízení a přístavby verandy bylo opět 1 oddělení. Zřizovatelem se stala opět obec, děti již nebyly dováženy, a proto došlo k poklesu počtu docházejících dětí.V současné době se počty dětí ustálily v MŠ na 25, v ZŠ na 20.

S rokem 2003 přišlo několik školských reforem. Od 1.1.2003 došlo ke změně právní formy školského zařízení. MŠ a ZŠ byly sloučeny v jednu organizaci pod názvem Základní škola a Mateřská škola Dešenice, okres Klatovy, příspěvková organizace.

Ve školním roce 2002/2003 se začalo pracovat v mateřské školce podle nového „Rámcově vzdělávacího programu“. Byl to první dokument, kterým stát stanovoval požadavky na výchovu a vzdělání v MŠ. Cílem předškolního vzdělávání je dovést dítě k tomu, aby v rozsahu svých osobních předpokladů a možností získalo věku přiměřenou fyzickou, psychickou a sociální samostatnost a základy kompetencí důležitých pro jeho celoživotní vzdělávání.

Moderní doba, nové životní podmínky, vstup do EU si vyžádalo Školskou reformu i ve vzdělávacím a výchovném procesu základních škol. Každá škola dostala možnost vytvořit v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem (RVP) vlastní školní vzdělávací program (ŠVP) „ušitý na míru“ . MŠ pracuje podle programu „Školka plná zábavy“, děti ZŠ se učí podle programu „Začínáme spolu“. Cílem je vytvořit ve školním prostředí atmosféru, ve které se žáci budou cítit příjemně, bezpečně a budou zažívat radost z učení. Žáci získají nejen dobré znalosti, ale i chuť a dovednost učit se po celý život, naučí se poznávat svět v souvislostech a učivo maximálně využít ve svém budoucím životě, budou dobře jazykově připraveni na život a práci v současném propojeném světě, naučí se pracovat s různými zdroji informací, naučí se žít a jednat s ostatními lidmi, jednat samostatně a rozhodovat zodpovědně, budou pečovat o zdraví svoje i ostatních. Žáci zvládnou aktivně vstupovat do výuky i dění ve škole, dostanou příležitost ukázat, co umí a v čem se zlepšují.

Tak ať se jim v Dešenické škole daří!

Základní škola: neúplná
spojené ročníky v jedné třídě
II.třída – 1. , 2. ročník
I.třída –  3.,4. a 5. ročník

Mateřská škola: jednotřídní, celodenní

Spádový obvod školy:

• Dešenice
• Depoltice
• Milence

Základní škola a mateřská škola Dešenice, okres Klatovy, příspěvková organizace je právnická instituce vykonávající činnost těchto škol a školských zařízení:

• mateřská škola zabezpečuje předškolní vzdělávání,
  kapacita: 28 žáků,
• základní škola poskytuje základní vzdělávání na 1. st.,
  kapacita: 60 žáků,
• školní družina poskytuje zájmové vzdělávání,
  kapacita: 25 žáků,
• školní jídelna zabezpečuje školní stravování dětí ZŠ a MŠ, závodní stravování zaměstnanců a stravování cizích osob,
  kapacita: cca 75
•